Myš

Dědouch slyší chrastění, chodí, svítí, hledá...
Nikde nic

Ráno najde bába okousaný sáček s polévkou.

Máme tady myš!!!

Další noc dědouch spatří jak dvě myšky prochází volným krokem okolo holínek.

Ráno se rozhoduje zda zavolat Vlčáka s puškou a nebo koupit pastičky.

Pastičky to jistí a bába bere kolo a jede do vsi do železářství.

Brýden, máte pastičky na myši?

Máme.

Super, dědek viděl v noci 2 myši

Následují otázky jakou ty myši měly barvu a kolik měl dědouch v sobě promile

Posílám prodavače slušně kam slunce nesvítí a jedu domů líčit pastičky.

Za noc nachytáno 7 myší hnědých s bilým bříškem, tlustých jako bačkory. A lovíme dál. Myší invaze ještě nekončí. Už nikdy se nebudu posmívat Klárce, když jí něco bude chrastit pod chatou.

Po měsíci
Zjištěno, že myš není myš, ale Myšice lesní.
Zatím naloveno 22 kusů a jednou se ulovil dědek

Myší invaze pokračuje

Párky

 Příběhy z Ježibabí boudy

Párky

Ahojky, tak jsem v sobotu dopoledne nasedla na kostitřas /na kolo/ a vyrazila do nedaleké vesnice pro proviant. Teda ne že bych na boudě žádný neměla, ale cesta pro zásoby skýtá možnost, pochválit se točeným a hlavně studeným pivem  

Stavila jsem se v místním a vyhlášeném řeznictví a odměnila se kolečkem vynikající tlačenky - jen tak do huby, bez chleba a dědkovi jsem koupila párky.

Jenže když jsem přijela zpět na Ježibabu, dědek frflal, že na ty párky nemá chuť. Prý si je dá k večeři a nebo ráno k snídani.

Podotýkám, že bylo 32 stupňů ve stínu a na boudě není elektřina, tak že ovívat se můžu leda vlastními větry.

Kurva ty párky budou za dvě hodiny zelený a já s nima můžu akorát nakrmit kachny na potoce. Jenže mi těch kachen bylo líto, protože bych je těma khaki párkama akorát tak otrávila.

Na mysl mi vytanula nerudovská otázka. Kam s tím?

Ale ne nadarmo, mi maminka říkala, že můžu bejt blbá, ale musím si umět poradit.

V návalu vzteku a zoufalství můj zrak spočinul na termosce. Nalila jsem do ní čerstvou vodu ze studánky a ponořila tam ty blbý párky zabalený v pytlíku, termosku uzavřela a večer jsem mazala pro čerstvou studenou vodu. A ráno znovu a večer zas.

Párky jsem v neporušeném stavu dovezla v pondělí dopoledne do Prahy a uvařila z nich dědkovi buřtguláš.

Prostě jsem holka mazaná, neb dělám něco pro své zdraví, mysl a svobodu. Jak to?

Vzhledem k tomu, že studánka je od Ježibaby vzdálená 10minut rychlé chůze a to samé zase nazpátek, což musím vykonat nejméně 2x za den, posiluji svaly, získávám fyzičku a hubnu. 

Mysl zase uklidní pohled do zeleně a svobodu? 

No jak tak metelím pro tu vodu a pak tím krpálem k boudě přejde mě vztek a toho dědka nemám sílu zabít. Tak vlastně předcházím i kriminalitě. 

Jsem to ale šikulka.