10. září 2014
Zastavení v čase
Teď a tady se spolu zastavíme v čase.
Nic kolem nás není tak důležité, jen my a náš zastavený čas. Ponoříme se spolu tam, kde není strach, smutek, ale láska a radost.
Spolu se podíváme na kouzelné slovo láska. Každý prý ji někdy potkal nebo potká. Možná ji i ztratil, ale pořád bude doufat, že ji opět najde.Láska je jako čas - neměnná a přitom ubíhající, ale plyne stejně jako čas, který se nikdy nezastaví, Láska, pět písmen, L jako laskavost, A jako amor, S jako společný svět, K jako krása, A jako ambra vonná. Cítíte tu vůni a tu sladkost na jazyku?
To malé slůvko se v puse rozpouští jako srdce zamilovaných při prvním polibku. Ne čas teď není. Zmizel a jste jen vy a váš nekonečný prostor.
Láska, jak něžně zaznělo toto slůvku u ouška milované osoby. Jakoby ho přinesl jemný vánek od moře, kde čeří vodu do malých, něžných vlnek, které se vám pomalu kladou k nohám v písku a laskají horkou kůži. Slunce se opírá do těla rozpáleného láskou a jakoby ještě více síly dodávalo vznikajícímu citu.
Jemně přejedeš prstem po zavřených víčkách svojí lásky a pozoruješ jak únavou usnula. Ulehneš vedle ní do vyhřátého písku a spojíte spolu své ruce. Jste spojeni rukama, mořem, sluncem a časem, nechcete být nikým a ničím rušeni, ale musíte se vrátit do našeho času a žít si svoji pohádku v našem bytí.
Přeji vám šťastnou cestu při putování životem.
Autor Milena Doušková
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)